Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lingvistika ve speciální pedagogice
Majerová, Radka ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent) ; Nebeská, Iva (oponent)
Lingvistika je představena v aplikaci na řešení obtíží u lidí s jazykovým hendikepem, kteří se nacházejí ve speciálně pedagogickém prostředí. Ve výzkumu a rehabilitaci jazykových symptomů se nazývá klinickou lingvistikou. Klinická lingvistika kooperuje v multidisciplinárním kontextu s psycholingvistikou a neurolingvistikou. Práce nastiňuje potřebnost klinické lingvistiky také v českém měřítku. Je analyzována diagnóza vývojová anartrie u celoživotně nemluvících lidí s dětskou mozkovou obrnou. Vývojová anartrie je dosti častou diagnózou ve speciálním školství. Vyjevuje se její nedostatečný popis klinickou logopedií a potřeba její analýzy z klinicko-lingvistického hlediska. U vývojové anartrie je odhaleno druhotné narušení jazykových funkcí, sekundární dysfázie. Sekundární dysfázie u vývojové anartrie se manifestuje na všech jazykových rovinách, práce tuto manifestaci ukazuje. Inteligentní lidé s vývojovou anartrií se ocitají v situaci pozdní akvizice mateřského jazyka, který produkčně uchopují pouze ve formě psané řeči. Mají dílčí percepční obtíže. Fatální nemožnost mluvené produkce jim zapříčiňuje subvokální vnitřně řečový deficit. Je diskutován potenciál těchto lidí osvojovat jazyk v procesu pozdní akvizice, diskuze je uvedena v kontextu světového výzkumu o otázkách maturace a kritických period....
Proč se turecké děti v České republice učí turecky? Vliv jazykových ideologií na management osvojování jazyka v tureckých rodinách v ČR
Özörencik, Helena ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Mrázková, Kamila (oponent)
Tato bakalářská práce se na příkladu tureckých dětí vyrůstajících v České republice, respektive Praze, zabývá vlivem jazykových ideologií na management akvizice jazyka ve vícejazyčné situaci. Práce potvrzuje předpoklad, že členové turecké komunity v ČR znají a sdílejí negativní stereotyp založený na ideologii mateřského jazyka, který v tureckém veřejném diskurzu konceptualizuje představu o důsledcích života ve vícejazyčné situaci. Výzkum zaměřený na ověření souvislosti jednoduchého a organizovaného managementu provedený prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a experimentu však ukazuje, že v souladu s tím, jak vnímají svou životní situaci - a navzdory existenci negativních stereotypů spojených s migrací -, rodiny dětí neprovádějí specifický management akvizice jazyka a spoléhají na standardní mechanismy jazykové socializace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.